Státní Zámek Libochovice

INSTALACE V ZÁMECKÝCH INTERIÉRECH

První místem, na které vás zámecký průvodce zavede, jsou poněkud netypické prostory propojující nádvoří se zámeckým parkem. Na zemi leží krokodýl, kterého ulovil Josef Herberstein, a stropy jsou vyzdobeny mušlemi ze Středozemního moře a malými škebličkami z řeky Ohře. Reliéfy mořských oblud a zmíněná ornamentální výzdoba mají budit dojem podmořské jeskyně. Působivost Sala Terreny budete muset posoudit sami, nicméně se rozhodně jedná o jedno z autentických míst zámeckých interiérů.

Pro potěšení knížete Dietrichsteina a jeho rodiny ji do stavby zakomponoval italský stavitel Antonio della Porta, podle jehož návrhu byl postaven i tento raně barokní zámek. Další prostory a pokoje, kterými vás průvodce provede, jsou sice také původním dílem Portovým, o jejich vnitřním vybavení to však s takovou jistotou říct nemůžeme.


Pokud to bylo jen trochu možné, byla expozice v jednotlivých pokojích vytvořena z původního inventáře a pozůstalosti po Dietrichsteinech a Herbersteinech. Většinou se to týká rodinných portrétů a velkých pláten od Christiana Schrodera, učitele Petra Brandla, který byl dvorním malířem Gundakara Dietrichsteina, přestože většina obrazů, které zde od něj visí, jsou kopie jeho slavnějších kolegů.

Opravdu impozantně působí tzv. Saturnův sál, který do výšky zabírá celá dvě patra zámku. Vždy byl využíván pro slavnostní příležitosti, které život na zámku obnášel, a jeho původní funkce zůstala zachována dodnes. Několikrát do roka jsou v tomto sále pořádány koncerty a během letní sezóny se stane obrovský Saturn nad krbem patronem mnoha čerstvých novomanželů.

Další pokoje jsou stylizovány tak, aby přiblížily dobový život na zámku, a zároveň chronologicky od renesance až po 20. století ukázaly vývoj zámeckého bydlení. Je to možná trochu škoda, neboť sem byla kvůli tomu navezena řada předmětů a kusů nábytku, které ani jedna z rodin, které zámek v minulosti vlastnily, nepoužívala. Expozice má proto trochu násilný edukativní charakter. Ale několik exkluzivních kousků ze sbírek dobrodruha a cestovatele Josefa Herbersteina zprvu možná rozpačitý dojem rozhodně spraví.


Velmi zajímavá je sbírka zámeckých kachlových kamen. Dochovalo se jich celkem osm a pocházejí z dílny drážďanského kachláře J. Fischela. Jsou umístěny v jednotlivých pokojích pravděpodobně tam, kde stávaly původně. Vedle kamen si všimněte obrovských gobelínů na stěnách, které dříve neměly pouze dekorativní účel. Zámecký pán se pomocí těchto nástěnných koberců pokoušel uchovat teplo v místnosti. Během tuhých zim se do nich šlechta možná i celá balila, vytopit obrovskou budovu musel být totiž docela problém.

Projdete si zámeckou pracovnu, orientální salónek s čínskými vázami a japonským porcelánem, barokní ložnici, ve které vás asi nejvíc upoutá jistě pohodlná postel s baldachýnem. Zajímavá je i kuchyň s tradičním nádobím, která kdysi bývala ve sklepích zámku, jídelna a několik salónků vhodných k odpolední kávě, odpočívání, hrám a přijímání návštěv. Součástí zámeckého komplexu byla i poměrně velká kaple, která je nejstarší částí zámku. Kuriozitou jsou ornáty vystavené zde ve vitrínách, vyšívala je totiž vlastnoručně paní hraběnka Marie Herbersteinová.

Pod nohama pěkně praskají původní podlahy a nad hlavou poletují andělé a další postavy nástropních fresek od italského malíře Marchettiho.

Otevírací doba a vstupné